Fantasy příběhy

Kapitola 14.
 

Předchozí díl

Sledovala křížence před sebou, ruce zatínala v pěsti při každé ráně, kterou mu jedna z koček uštědřila. Každopádně to vypadalo, že Alaric prohraje a sám se tak vydá napospas tomu, co s ním démonky zamýšlejí. Dave mezitím sledoval střídavě svoji sestru a mladého křížence, který se prozatím snažil udržet na nohou. Vzpomínal na dobu, kdy Bati začínala jako lovec. Denně chodila domů s odřeninami, krvavými šrámy, zlomenými kostmi. Sice se rychle její zranění regenerovala, ale hůř na tom byla psychicky než fyzicky. Přece jen se lov ne vždy podařil a pokud nepřinesla duši, kterou po ní její pán žádal, přestože ji stopovala třeba týden, bylo to pro ni velké zklamání, prohraná bitva.
„Snaž se!“ Zaječela na křížence, který právě opět skončil na lopatkách
„Snažím se!!“
„Snaž se víc sakra! Bojuješ jako holka, ještě se mi tu rozbreč, že to bolí a zrovna tě půjdu zapsat do mateřské školky!“ Dave chápal, proč je na něj najednou tak tvrdá. Viděla se v něm. Viděla v něm tu slabou Bati, která skončila s četnými poraněními a prohraným bojem, proto na něj byla taková, viděla v něm sebe samu.
„Kdybys mi raději pomohla, místo toho peskování!“ Zaječel Alaric a ohnal se po Shantal, minul však totálně vedle.
„Tak a dost! Okamžitě se koukej sebrat! Podívej se pozorně na svého nepřítele!“ Alaric jakoby neposlouchal, jen zamumlal něco ve smyslu, ať raději sklapne, že se snaží bojovat, následně schytal další ránu.
„Teď už mě budeš poslouchat?“Bati na něj pohlédla s jedním zdviženým obočím. Dojel po zádech až k jejím nohám.
„Snad až na mě přestaneš ječet jak jsem neschopný…“Odpověděl a škrábal se na nohy
„Tak za prvé, já neječím a za druhé, ty jsi neschopný…“Pokrčila rameny, naštvaně skřípal zubama.
„Sleduj pozorně svého nepřítele, musíš vypozorovat každičký detail, jak se pohybuje, jaké používá zbraně, čím nejčastěji bojuje a jakým způsobem. Analyzuj a na základě shromážděných informací bys pak měl být schopný bojovat a zvítězit… Pokud teda nejsi úplně natvrdlý… Uvědom si, co jsou tvé protivnice zač.“
„Démonky.“Odpověděl Alaric jednoduše.
„Ne ledajaké démonky. Jsou to kočičí démoni, to znamená, že v sobě mají kočičí pudy. Tím má lekce končí, dál pokračuj sám…“ Bati se jen uklonila a zmizela zpátky v koruně stromu. Alaric se zhluboka nadechl.
„Jsou to kočky… Mají ostré drápy, zuby špičaté jak jehly. Když se zaměřím na jejich způsob boje… Beaure používá výhradně své nohy, ruce jí visí volně podél těla, spoléhá se na sílu kopu… Shantal dělá přesný opak, nohy jí slouží jen k běhu, ohání se drápy, je s nimi připravená rozseknout vše vejpůl… Maryshka využívá svou fyzickou sílu a je schopná koncentrovat jak v rukách, tak nohách…“ Bati sledovala s vážnou tváří křížence pod sebou, ostré drápy silně zatínala do kůry větve. Dave ji pozoroval, nemohl si nevšimnout lesknoucí se slzy na pravém líci.
„Bati…? Jsi v pořádku?“ Setřela si slzu a zakroutila pomalu hlavou v nesouhlasném gestu.
„Ne… Chybí mi poslední duše… Duše vlkodlaka…“

Mladý kříženec klečel na zemi, Bati byla na pokraji nervového zhroucení, jen Dave celé situaci tiše přihlížel a přemýšlel nad tím, co mu řekla jeho sestra. Napadalo ho hodně možností, nad všechny však přesáhla jedna jediná myšlenka.
„Přestaň!“okřikla ho Bati pohotově, „Na tohle ani nemysli, to nikdy neudělám, je ti to jasné?! Takže s tím prosím… Prosím tě, přestaň na to myslet…“Postupně se uklidňovala, Dave viděl v jejích očích odlesky slz. Jen ji konejšivě pohladil po vlasech, snažil se ji uklidnit, schoval své myšlenky před ní a dál si myslel svoje.
„Jen nad tím popřemýšlej… Vím, že ta jizva je od něj, mám pravdu? Je od tvého pána, Bati nesmíš si nechat ubližovat! Slyšíš mě?!“ Začínal mírně nervovat. Otočila se na něj se skleslým úsměvem, klidně zavřela oči, když je otevřela, měla na tváři mírný smutný úsměv. Cítil jak mu srdce několikrát rychle zabušilo, nikdy dříve se mu to nestalo.
„Nemůžu… Ani nechci, neudělám to, pochop. Jsi můj, sice nevlastní, ale pořád můj bratr. Mám tě ráda a nedokážu ti ublížit, takže podobné myšlenky příště raději zažeň, ano?“
„Jiného vlkodlaka než mě neznáš-“zkusil to znovu, jeho mladší sestra jej však zarazila trhnutím ruky.
„I kdybych měla hledat za hranicí, nějakého najdu… Nemám moc času. Panské hry začínají zítra večer, nejpozději do té doby musím sehnat všechny tři duše.“ Dave pohlédl na malou sklenici, kterou měla Bati u boku a v níž se vznášela modrozelená duše. Lehce k ní pokývl, měl při tom zvědavý výraz.
„Duše aquarshee, chybí právě duše vlkodlaka a ještě duše démona třídy B.“Odpověděla démonka, následně zkřivila obličej do bolestné grimasy, když dostal Alaric jeden ze silných zásahů, který jej odmrštil zády na strom za ním. Maryshka se začala ďábelsky smát, přičemž sledovala Batiu na stromě.
„Vypadá to, že ten tvůj sladký pomocníček prohrává Katsuo… A ty jen bezmocně sedíš a pozoruješ jeho bolest. Co kdybych mu udělala něco takového?“ Maryshka se rychlostí světla objevila vedle Alarica, za vlasy ho vytáhla k sobě, následně jej chytila za zápěstí, které mu začala pomalu drtit.
„Je člověk Katsuo, není jako my, bolí ho to, víš? A taky víš, jak to bude bolet tebe, protože tenhle budižkničemu již nemá jedinou šanci vyhrát…“Znovu se začala smát tím jejím typickým pohrdavým smíchem. Batia zoufale sledovala křížence, jak bezmocně visí v Maryshčiných spárech.
„Tak jo, sáhni k nejhoršímu řešení…“řekla si pro sebe démonka, uklidnila se a nahodila nezaujatý pohled, „Máš pravdu, je naprosto k ničemu. Nic nedokáže, ani nechápu jak jej mohli přiřadit k lovcům. Já bych ho nenechala ani kydat koňské stáje. Vůbec bych mu do rukou nic nedávala, ještě by se s tím zranil. Je tak ubohý, úplně marný, naprosto neužitečný.“ V Alaricových očích to zaplálo hněvem. Bati jen nepatrně přikývla, začínalo to fungovat,
„Zopakuj to…!“Procedil skrz zuby.
„A určitě je ještě panic. Víš proč? Protože kdo by spal s někým, kdo vypadá jako ženská a navíc nemá nic v kalhotách.“Alaric se pomalu postavil na nohy a vzhlédl k Batii s nenávistným pohledem.
„Je tak směšný, opravdu vypadá jak ženská a je i stejně silný.“Odfrkla si pohrdavě Maryshka. Alaric začal zhluboka dýchat, vztek jej pomalu pohlcoval, což znamenalo, že se na povrch dere jeho démoní podstata.
 „Kdyby byla soutěž idiotů, byl by druhý…“Odfrkla si Bati. Dave nejspíš pochopil její záměry a nenápadně se přidal.
„A proč až druhý?“
„Protože je to takový idiot, že by to stejně nevyhrál!“ Beaure s Maryshkou se pohrdavě zasmály, jen Shantal si zachovávala svoji klidnou tvář. Alaricovi oči se mezitím změnily do rudo fialové, narostly mu ostré drápy a kolem něj začal foukat silný vítr, který když mu shodil kapuci z hlavy, měl pod ní obrovské silné černé rohy, kůže mu zešedla a na tvářích popraskala, svaly se zvětšily. Bati nemohla uvěřit tomu co vidí před sebou.
„Dobře, asi jsem se spletla… Zase tak k ničemu nebude…“Poškrábala se na hlavě a schovala se za svého bratra. Mladému kříženci se přeměnou změnil dokonce i hlas. Měl jej o hodně hlubší a takový skřípavý, kočkám to drásalo uši, když promluvil svíjely se v bolestech a držely se za hlavu. Nevydal nijak určité slova, jen silně zařval, což způsobilo otřes stromů v okolí několika mílí. Dave dopadl ladně na nohy. Bati to však nějak neustála a spadla hlavou do křoví, následně odtamtud vyskočila s vítězným úšklebkem a zatnutými dlaněmi.
„Jo!! Jdeme si pro vás kočky!! Vyhrajem, vyhrajem!“ Alaric na ni nenávistně zavrčel, raději zalezla zpátky do křáčí, „chci říct, ty vyhraješ, jen ty Alaricu… Nesežer mě, tam máš Maryshku, slyšels co o tobě řekla? Že si starý panic a budižkničemu, že máš mezi nohama jen seschlou kůži, která ti tam bimbá, takový nádor…No, honem, na ni!“ Dave se s ironickým pohledem otočil na svoji mladší sestru.
„Neměla bys svoje myšlenky říkat nahlas, až se vrátí do normálu, pověsí tě na větev a ty víš, jaký bude při tvé velikosti problém dostat se dolů…“ Bati na Davea jen vyplázla jazyk a dál se krčila za keřem.
„Tak pojď ty bastarde!“

Další díl